Pane, cítím, že stárnu.
Tuším, že už brzy budu patřit mezi staré.
Ty to víš také.
Chraň mne přede vším, co dělá staré lidi tak neoblíbenými.
Chraň mne upovídanosti.
Dej, ať si nemyslím, že se musím při každé příležitosti ke všemu vyjádřit.
Dej, ať uznám, že také někdy nemusím mít pravdu.
Osvoboď mne od pošetilé touhy chtít každému dávat jeho záležitosti do pořádku.
Chraň mne toho, abych se druhým vnucoval se všemi podrobnosti
svých všedních dnů.
Dej mi trpělivost, když si mi druzí stěžují na své trápení, ale naopak zapečeť mé rty,
když mám chuť se šířit o svých vlastních rostoucích bolestech a chorobách.
A když o tom přece mluvím, dej, ať to činím tak,
aby tím nebyla zastírána Tvá dobrota.
Dej, ať jsem ochotný ku pomoci, ale ne uspěchaný.
Starostlivý, ale ne panovačný.
A konečně nedopusť, abych zůstal sám.
Potřebuji několik přátel, milý Pane, dobrých přátel.
Ale to víš Ty také!
Amen.