Olej lásky k Bohu

Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Mt 25,1-13) | 8. listopadu 2020

Při jedné smuteční řeči zazněla slova: „Našemu zemřelému dohořela svíce života.“ Zatímco nevěřící takto vnímají smrt, my křesťané víme, že světlo života smrtí nezhasíná. A to je dobrá zpráva.

Ještě v době totality vysvětlovala dětem učitelka, že si musí užít života, dokud mohou, protože po smrti už nic není. Jedno dítě z věřící rodiny pak přišlo domů a ptalo se maminky, jestli je to pravda. Ta ho pohladila po hlavě a pravila: „Pro některé přijde smrt, vezme si je a mají po radosti. Ale pro nás přijde Pán Ježíš a odvede si nás do nebe a naše radost z dobrého života bude pokračovat a bude stále větší.“

Takto jednoduše a radikálně to ona žena vysvětlila. My si nemůžeme dovolit takto jednoduše prohlašovat soudy, co koho po smrti čeká, ale dnešní evangelium nás vede k tomu, že již dnes, každý den, v přítomnosti rozhodujeme o tom, co přijde.

Jedno z nejkrásnějších podobenství vypráví o pannách, kterým schází olej, aby jejich lampy mohly hořet. Ony proto nemohou vejít na svatbu s ženichem. Když žádají své přítelkyně o pomoc, jsou odmítnuty. Když ten příběh čteme, je nám jich i líto. Proč jim kamarádky nepomohly? Už jsme si to v pátek vysvětlovali s dětmi. Vše totiž pochopíme, když objevíme, co znamená tento olej do lampy. Olej je naše láska k Bohu, naše zkušenost s ním. A ta se utváří, roste a čerpá po malých kapkách, po dlouhý čas. Tato naše osobní zkušenost je nepřenosná. Mohu o ní vyprávět, mohu vydávat svědectví, ale nemohu ji „přelít“ druhému. Vztah s Bohem musí každý utvářet sám. Zde nám nikdo nepomůže.

A ještě jedna věc. Jak víme, tak olej se získává lisováním. Často i náš vztah s Bohem se nejintenzivněji rozvíjí ve chvíli, kdy jsme „drceni životem“, v momentech, kdy na nás doléhá tlak různých událostí a ran. Jsou to těžké okamžiky, ale mohou být požehnané, když se v nich vydáme hledat pomoc u Boha. Někdy nám i Bůh pro naše dobro skryje naše pohodlí, aby probudil touhu po něm samotném. Jsou to ale chvíle, kdy se plní naše nitro vzácným olejem – láskou k Bohu, která je podmínkou pro vstup na „svatební hostinu“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *