Duchovní slovo

Bůh neodchází do penze

Text k zamyšlení u příležitosti 17. neděle v mezidobí (Jan 6,1-15) | 25. července 2021

Na dnešní neděli stanovil papež František Světový den prarodičů a seniorů. Je to také proto, že dnešní neděle je blízko památky svatých Jáchyma a Anny, prarodičů Pána Ježíše.

Text evangelia nás při této příležitosti uvádí na břeh Galilejského moře, kde se koná velkolepá hostina. Minimálně pět tisíc mužů a tři tuny jídla, to už je pořádná večeře. Při dnešních cenách by mohla stát asi 1,5 milionu korun. Není divu, že lidé byli nadšeni a chtěli Ježíše prohlásit králem. Ale Ježíš od nich odchází a zůstává sám. Úplně sám. Fyzicky i vnitřně osamocený a nepochopený. Proč?

Lidé viděli zázrak a dostali nápad: uděláme Ježíše králem. Ať se o nás stará, ať nás živí, ať nám slouží. Místo postoje vděčnosti a odpovědi hledají způsob, jak využít Ježíšovy moci pro svůj prospěch.

A to, co se stalo na břehu Galilejského moře, se stává i dnes. Každý den dělá Bůh zázraky, aby nás povzbudil ve víře. A místo aby nás to povzbudilo ke službě Bohu a bližním, abychom se nechali inspirovat pro budování Božího království, zabydlíme se v zázracích a Božích darech, bereme je jako samozřejmost a automaticky očekáváme další. A když nedostaneme to, co čekáme, tak se od něj odvracíme.

Je to projev jakési lidské nezralosti, ze které však máme během života vyrůst. V životě víry máme postupně dospět k tomu, že tu nejsme proto, aby nám Bůh plnil naše přání, ale proto, abychom my poznali a konali jeho vůli. Boží vůle chce vždy naše štěstí. A to nejen jednou na věčnosti, ale už tady na zemi. A když podle ní žijeme, jdeme svému štěstí naproti. Kdo to pochopí, dosáhl v životě moudrosti. Ta často přichází s věkem a životními zkušenostmi. Bývá výsadou zralých mužů a žen.

Dnes slavíme Světový den prarodičů a seniorů. Seniorský věk je darem a velikým požehnáním. Dědečkové a babičky jsou díky svým životním zkušenostem často nejlepšími učiteli víry. Samozřejmě, pokud víru – živý vztah s Bohem mají. Jejich patrony jsou Jáchym a Anna. Ti i ve svém stáří měli živý vztah s Bohem.

Papež František v poselství k dnešnímu dni říká, že Bůh nikdy neodchází do penze, nikdy nám nepřestává být nablízku. A stejně tak má být každý užitečný až do konce svých dnů. Úkol hlásat evangelium nekončí s příchodem vysokého věku. Právě naopak. Jste, milí dědečkové a babičky, ať už máte své vnuky či nikoli, voláni k tomu, abyste chránili kořeny, předávali víru a starali se o malé. Tedy se máte neustále vracet ke kořenům, z nichž naše víra vyrůstá, očišťovat je od nánosu všednosti a samozřejmosti. Máte neustále žasnout nad Božím evangeliem – radostnou zvěstí, kterou předáváte mladým. Máte být nezávisle na věku ochotní otevřít srdce Duchu Svatému, který vám dá sílu být oporou pro druhé. To je výzva dnešní neděle.

102 Total Views 1 Views Today

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *