Duchovní slovo

Intimita a opuštěnost Zeleného čtvrtku

Text k zamyšlení u příležitosti Zeleného čtvrtku (Jan 13,1-15) | 14. dubna 2022

Když jsem připodobnil tyto dny k duchovní hostině, k bohatému stolu, tak dnes zde máme intimitu a opuštěnost Zeleného čtvrtku.

Intimita souvisí s událostmi Poslední večeře se slavením židovských Velikonoc. Nešlo zdaleka jen o toto, ale o vyvrcholení všech situací, kdy Ježíš učil své nejbližší. Jde tady o prožívání velké blízkosti, důvěrnosti s Ježíšem, které začalo umýváním nohou, pokračovalo označením zrádce, napomenutím Petra, ujištěním, že je – tedy i nás – Ježíš nenechá samotné – ustanovení eucharistie, že nám připraví místo v nebi a pošle Ducha Svatého… a mnoho dalšího. Doporučuji pročíst 13. – 17. kapitolu Janova evangelia.

Celou událost otevírá gesto umývání nohou. Umývá nohy učedníkům, přijímá úkol služebníka – otroka. A že nešlo o nohy žádných princezen. Jednak ukazuje, že je odhodlán se pro nás vydat a zároveň k tomu vybízí i nás: „Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“ I my jsme vysláni, abychom část svého života, svého času nabídli pro společné dobro, k prokazování lásky a milosrdenství. V církvi… ve farní rodině.

Vše uzavře opuštěnost Getsemanské zahrady. Tam se modlil, tam byl zajat a nastoupil cestu kříže. Projděme tuto událost nejen ve vzpomínkách, ale postavme základ „nového domu“ našeho života. Odevzdejme Bohu na konci této mše svaté všechny strachy a obavy z budoucnosti, všechny duchovní boje, své slabosti a hříchy. A vyjděme s tím, který nás povede k vítězství.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *