Všichni se najedli dosyta

Text k zamyšlení u příležitosti 18. neděle v mezidobí (Mt 14,13-21) | 2. srpna 2020

Když slyšíme dnešní evangelium, možná nás napadne: „Škoda, že jsme tam nebyli.“ Vidět takový zázrak a účastnit se ho, to muselo být úžasné. Ale nemusí nás to mrzet. Ve Svaté zemi v místě Tabgha, kde se zázrak odehrál, je kostelík, který dnešní událost připomíná. V něm jsou na zemi před oltářem zobrazeny mozaikou dvě ryby a košík se čtyřmi chleby. Když se poutníci ptají, kde je pátý chléb z evangelia, odpověď zní: „Na oltáři.“ Zázrak, který začal před dvěma tisíci roky, neskončil, ale pokračuje. Skrze své kněze Ježíš dál sytí svůj lid.

Kdykoli přijdeme na mši svatou, můžeme se podle svých možností účastnit eucharistické hostiny. Někdo přímo, tím, že připraven přistoupí ke svatému přijímání, někdo duchovně, tím, že ve chvíli přijímání vstoupí do důvěrného rozhovoru s Ježíšem. Doslova a do písmene naplní slova Písma, když podle příkladu setníka opakuje: „Pane, nejsem hoden, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.“ A Ježíš v té chvíli říká slova uzdravení. Jaké? „Miluji tě. S velikou láskou odpovídám na tvé volání a těším se na chvíli, kdy překonáme všechny překážky, které nás oddělují a spojíme svá bytí uprostřed tohoto světa v jedno.“

Možná si vybavíte, jak jste se coby děti těšili na první svaté přijímání. A je důležité si připomínat, že i Ježíš se těší na každé svaté přijímání. Na každou příležitost, kdy může být s námi.

V šesté kapitole Janova evangelia Ježíš říká: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“

Když někoho milujeme, přejeme si, aby byl stále živ a zdráv. A to samé si přeje Ježíš. Miluje nás, a proto koná zázrak, který má moc uzdravovat naši duši, naplňovat ji věčností. Stává se manou, pokrmem, který nás na poušti tohoto světa posiluje na cestě k zemi zaslíbené – k nebi.

Kéž nám dnešní rozjímání pomůže vnímat, jak velikých tajemství se při slavení mše svaté dotýkáme. Kéž v nás probudí touhu po Ježíši Kristu přítomném v Nejsvětější svátosti. Kéž nám dá odvahu a sílu překonat všechny překážky, které nám brání v pravidelném přistupování ke svatému přijímání.

Přeji nám všem radost z toho, že se smíme účastnit jednoho z nejdéle trvajícího zázraku v dějinách lidstva.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *