-
-
V Božích rukou
Text k zamyšlení u příležitosti patrocinia kaple sv. Anežky České v Míkovicích, 33. neděle v mezidobí (Lk 21,5-19) | 16. října 2025
Evangelijní úryvek připadající na dnešní svátek, jsme četli ve čtvrtek. Dnes vyjděme nedělního textu. Toto evangelium má apokalyptické rysy (zabývá se posledními věcmi světa). I když zároveň víme, že ho Ježíš říká všem generacím, i svým současníkům. Nakonec, oni se dočkali samotné zkázy chrámu. Skončilo období přinášení obětí. Ale Ježíš předesílá také všechen ostatní zánik. Totiž, že zanikne vše hmotné, viditelné, světské. A tudíž na ničem takovém nemáme stavět svůj život.
-
Kameny živé stavby
Text k zamyšlení u příležitosti svátku Posvěcení lateránské baziliky (Jan 2,13-22) | 9. listopadu 2025
Jednou za měsíc sloužil opat mši svatou za farníky z nedaleké vesnice. Přicházel do tamního kostela někdy i hodinu předem a modlil se u svatostánku. Kostelník, který kvůli tomu musel otvírat kostel, se ptal: „Nenudíte se, když jste tady tak sám?“ „Ale já nejsem sám, jsou tu se mnou všichni zdejší farníci,“ odpověděl opat. „Nepovídejte, kde?“ rozhlédl se po prázdných lavicích kostelník. „V mé modlitbě,“ usmál se opat. „Když si kleknu před svatostánek, vyvstanou mi před očima nejen ti, se kterými se v kostele pravidelně modlím, ale třeba i rodiny s dětmi, nemocní, ztrápení, zranění na duši, hledající a bloudící. Ti, kteří mi prokazují dobro, i ti, kteří mi ubližují. Všechny odevzdávám Pánu. Soucítím s jejich osudy. Za některé děkuji, za jiné prosím. Jestli chcete, můžete se ke mně přidat.“
-
Opat a svatost
Opat No. 11
-
Vykoupeni pro velké věci
Text k zamyšlení u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé (Mt 11,25-30) | 2. listopadu 2025
Za opatem přišli rodiče, že by chtěli nechat odsloužit mši svatou. „A na jaký úmysl?“ zeptal se opat. „Za polepšení syna,“ odpověděli. „Dobrá, tak se budeme modlit, aby se stal svatým,“ řekl na to s úsměvem opat. „To není potřeba,“ odtušili rodiče, „stačí když nebude moc hřešit, aby to aspoň do očistce dotáhl!“ Opat se na ně překvapeně podíval: „Ale Ježíš nás nespasil pro to, abychom byli malí hříšníci. On nás vykoupil, abychom byli velcí světci! On nás nepřišel uvést do očistce, ale do nebeské slávy!“
-
Farizeus a celník
Text k zamyšlení u příležitosti 30. neděle v mezidobí (Lk 18,9-14) | 26. října 2025
V dnešním úryvku stojí na jedné straně farizeus, který je spokojený sám se sebou a na druhé celník, který se trápí nad svou hříšností. To, že ho dává Ježíš za vzor, se dnes nemusí líbit každému. Jsou různí poradci, kteří učí, že je důležité, aby byl člověk sám se sebou spokojený a byl na sebe hrdý. „Buďte pyšní, na všechno, co jste dokázali!“ říkají. A mnoho lidí je pyšných na sebe, své úspěchy, nebo na své děti. Ale Ježíš nevidí pýchu rád. Místo pýchy, která vede k povyšování nad ostatními, máme prožívat radost, která vede ke vděčnosti.
-
Misionáři naděje
Text k zamyšlení u příležitosti 29. neděle v mezidobí (Lk 18,1-8) | 19. října 2025
Milí bratři a sestry, uběhl rok a opět slavíme Světový den misií. Papež František pro něj vybral motto: „Buďme misionáři naděje.“ Volá nás, abychom šli v Ježíšových stopách a přinášeli naději zvláště těm, kteří trpí a zoufají si. Chudým, nemocným, osamělým a zraněným. Naději nejlépe šíří svědectví, ve kterém hovoříme o tom, co všechno učinil Bůh v našem životě nebo našem okolí. Misie začíná prostým vyznáním: „Ježíš mi pomohl, když jsem měl, měla, takové a takové trápení, jistě pomůže i tobě. Neboj se k němu obrátit a poprosit ho o pomoc.“
-
Opat a vděčnost
Opat No. 10
-
Vděčnost
Text k zamyšlení u příležitosti 28. neděle v mezidobí (Lk 17,11-19) | 12. října 2025
Dnešní kázání začneme krátkým příběhem. Jednoho dne vyšel opat z kláštera na mši svatou, kterou měl ve vedlejší vesnici. Jeden muž mu nabídl svezení a opat to přijal. Přisedl k němu, a když spolu prohodili pár slov, zeptal se: „Jste milý člověk, ale neznám vás z kostela, přijdete se někdy pomodlit?“ Na to muž zakroutil hlavou: „Já se mám dobře, já nic nepotřebuji, tak co bych se modlil.“ Opat se však nenechal odradit: „V modlitbě nemusíte jen prosit, můžete Pánu Bohu i děkovat.“ Na to muž odvětil: „Milý pane faráři, děkovat budu, až mi Bůh něco dá! Všechno, co mám, jsem získal díky své vlastní práci.“ Chvíli bylo ticho, muži se dívali po krajině, až nakonec opat vyslovil poslední větu: „Příteli, a je snad na světě něco, co by nám Bůh nedal?“
