Duchovní slovo

Setkání s Králem

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Ježíše Krista Krále (Jan 18,33b-37) | 21. listopadu 2021

Po první světové válce se v Evropě začal šířit nacismus a komunismus. Tváří tvář těmto hrozbám zavedl papež Pius XI. v roce 1926 svátek Ježíše Krista Krále, který spojil se zásvětnou modlitbou Ježíšovu Nejsvětějšímu Srdci. I po fatimských zjeveních tušil, že svět bude prožívat těžké časy a věřící budou potřebovat připomenutí, že i když satan ovládne mnoho srdcí a způsobí hrůzné věci, Kristovo království nebude zničeno.

Dnes žijeme v době, která je zdánlivě klidnější. Ale na poli víry zlý duch bojuje proti Kristu se stejnou intenzitou. Snaží se ovládnout srdce lidí a zotročit je nejrůznějším zlem. Jak nám v této situaci může slavení dnešní slavnosti pomoci?

Vysvětleme si to na příkladu. Představte si, že by Kristus Král měl přijít do našeho kostela. Jak by to asi probíhalo? Nejspíš bychom tu všechno připravili, nazdobili, a pak čekali, až přijde ve svém majestátu, projde slavnostním průvodem, usedne uprostřed, pozdraví nás a začne velkolepá oslava jeho přítomnosti.

Ale podle toho, co nám říká Písmo svaté, by vše mohlo být jinak. Ježíš, než řekl Pilátovi, že je král, večeřel se svými učedníky a ukázal jim, v čem spočívá jeho vláda. Při večeři si vzal zástěru a umýval jim nohy. A něco podobného by se mohlo dít i zde. Mše svatá je zpřítomnění poslední večeře. A tak by Ježíš mohl začít obcházením jednoho po druhém. Podíval by se do našich tváří a očí, našel by toho nejsmutnějšího z nás a u něho by začal se svým kralováním. Objal by ho, políbil, možná vzal do zpovědnice. Začal by si povídat. Našel by to nejzaprášenější a nejbolavější místo v jeho duši, a to by očistil a uzdravil. Pak by pokračoval dál, dokud bychom všichni nebyli osvobozeni od zla, uzdraveni ze zranění a nezářili štěstím. Až by skončil, usedl by uprostřed nás a začalo by agapé – hostina lásky, vděčnosti a radosti.

To je pěkná vize, ne? A nejlepší na ní je, že už se uskutečňuje. Ježíš buduje své království v našich srdcích. Svou blízkostí nás posvěcuje, slovem povzbuzuje, svátostmi osvobozuje a uzdravuje. Stačí ho jen přijmout.

V písni Ježíši, Králi zaznívá výzva po jeho Kralování v našich srdcích. Kralovat znamená strat se o své děti. A přijmout Ježíše za Krále znamená dovolit mu, aby v nás působil. Každodenně mu otvírejme své srdce, aby se jeho moc na každém z nás projevila.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.