Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Nejsvětější Trojice (Jan 16,12-15) | 15. června 2025
Dnes je slavnost Nejsvětější Trojice. Nauka o Nejsvětější Trojici patří mezi nejnáročnější teologická témata. Když se na to zeptáte teologa, patrně vzpomene pojem perichoreze neboli circumincessio čili cyklický pohyb, reciprocitu a vzájemné prolínání. To vše se používá k vyjádření tajemství Trojjediného Boha a jeho jednoty ve třech osobách. Označuje vzájemné prolínání a přebývání jednotlivých osob: Otce, Syna a Ducha Svatého, které není pouhým statickým sdílením podstaty, ale je dynamickým, živým vztahem lásky a vzájemného pronikání mezi třemi osobami Božími. Tak nějak jsme se to učili, tak to vyjadřují teologové. A pak můžeme vzpomenout sv. Patrika, který si vystačil s jednoduchým obrazem. Vzal trojlístek a řekl: „Jako je toto jedna rostlina a má tři listy, tak je jeden Bůh, který má tři osoby.“ A lidé to pochopili.
Je dobré a důležité nad tímto tajemstvím přemýšlet, pronikat do něj a žasnout. A je taky důležité se nechat láskyplně obejmout tak, jak jen to umí milující Bůh.
Je zajímavé, že Ježíš nikdy neříká: „Uctívejte mě!“ Ale oslavuje Otce. A Otec říká: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“ Bůh není sólista. Je nekonečným „Ty“. Otec má nade všechno rád Syna, Syn Otce. A jejich láska dává vzniknout třetí osobě – Duchu Svatému. A my jsme přijati do toho společenství lásky. Můžeme být součástí těchto vztahů.
Tím nejprostším způsobem se denně setkáváme se všemi osobami, když děláme znamení kříže. Říkáme: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“ Kde se toto znamení vzalo? Jeho původ sahá do 4. století ke svatému Basilovi, který napsal, že apoštolové nás naučili označovat znamením kříže ty, kteří vkládají svou naději v Pána. Znamení kříže – znamení naší spásy se spojilo s tím, kdo nás zachránil a spasil jako Otec, Syn a Duch svatý.
Hezky o znamení kříže mluví i papež František: „Pokaždé, když katolík udělá znamení kříže, připomíná si tím, že Bůh je společenství lásky. Toto jednoduché gesto, které se katolíci učí už v dětství, je znamením klíčové události křesťanské víry. Když na svém těle obkreslujeme kříž, připomínáme si, že nás Bůh miloval tak, že za nás položil svůj život, a opakujeme si, že jeho láska nás zcela obklopuje – shora dolů, zleva doprava – jako objetí, které nás nikdy neopouští.“ To je krásná myšlenka. Bůh nás miluje a shora dolů, zleva, zprava nás svou láskou obklopuje. Kéž si na to při každém znamení kříže vzpomeneme.
Při objevování tajemství Nejsvětější Trojice používejme rozum i srdce. S úctou, touhou objevujme tyto Božské vztahy, žasněme nad nimi a nechejme se s prostotou dítěte objímat jeho láskou.
