Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Ježíše Krista Krále (Mt 25,31-46) | 22. listopadu 2020

Pastýř, který odděluje ovce a kozly, to je obraz, kterým k nám Ježíš promlouvá. Symbolika tohoto obrazu vypovídá o tom, že na konci časů bude zřejmé, jak se kdo rozhodl, pro koho. Během života se těžko pozná, co je v člověku, jaké jsou jeho motivy a hnutí. Nyní ani my sami nevíme, nedokážeme objektivně posoudit správnost svého jednání, ale usilujeme o to. Snažíme se vidět svůj život Božíma očima. Při zmíněném posledním soudu však bude jasno.

Text k zamyšlení u příležitosti 33. neděle v mezidobí (Mt 25,14-30) | 15. listopadu 2020

Nejprve se podívejme na hřivnu jako takovou. Co je to hřivna? S dětmi jsme si v pátek řekli, že hřivna, o které hovoří v podobenství Ježíš, byla nějakých téměř 40 kg stříbra. Z jedné hřivny se vyrazilo 6000 denárů. A denár byla denní mzda. Kdybychom počítali s tím, že dnes je denní čistá mzda 1000 Kč, měla by jedna hřivna v Ježíšově době hodnotu asi šest milionů korun. Nejde to tak úplně přepočítávat, ale je nám jasné, že šlo o slušné bohatství. Otázka, jak bychom naložili s šesti, dvanácti či třiceti miliony, je zajímavá, ale většina z nás ji asi hned tak řešit nebude.

Text k zamyšlení u příležitosti 32. neděle v mezidobí (Mt 25,1-13) | 8. listopadu 2020

Při jedné smuteční řeči zazněla slova: „Našemu zemřelému dohořela svíce života.“ Zatímco nevěřící takto vnímají smrt, my křesťané víme, že světlo života smrtí nezhasíná. A to je dobrá zpráva.

Text k zamyšlení u příležitosti slavnosti Všech svatých (Mt 5,1-12a) | 1. listopadu 2020

Dnes je slavnost Všech svatých. Když se podíváme na sochy a obrazy světců, spatříme, že každý z nich má nějaký svůj atribut. Věc či symbol, podle které ho poznáme. Někdo drží na znamení své vzdělanosti knihu, jiný má jako symbol zbožnosti růženec, u někoho sedí či leží bezvládná postava, aby se připomnělo, že vynikal péčí o nemocné. Tyto atributy u zobrazených světců nám ukazují, že každý člověk je originální a má svoji jedinečnou cestu životem, cestu směřující do ráje.

Text k zamyšlení u příležitosti 30. neděle v mezidobí (Mt 22,34-40) | 25. října 2020

Miluj Boha nade vše a bližního jako sám sebe. Když by nás někdo zkoušel, co je ve víře nejdůležitější, určitě bychom obstáli, protože bychom řekli, že láska. Nicméně, brzy ztroskotáme, když přijde na to, jak tato nejdůležitější přikázání lásky naplňujeme. A můžeme namítat: „Copak mohu milovat někoho, kdo je zlý nebo mi jsou cizí jeho postoje?“

Text k zamyšlení u příležitosti 28. neděle v mezidobí (Mt 22,1-14) | 11. října 2020

Křtem jsme dostali milost – nezasloužený dar. Milost posvěcující je šat, který nás zdobí a chrání a který dostáváme jako nezasloužený dar od Boha. Je to naše výbava pro to, abychom se mohli účastnit života Božího království. Pečujme o ni. A když ji poškodíme nebo ztratíme hříchem, dovolme Bohu upřímnou lítostí a pokáním, aby nás znovu obdaroval. Nezapomeňme také na úkon kajícnosti ve mši svaté, který nás může a má očistit pro dokonalé slavení. Zároveň nepromarněme moc žádné mše svaté, která nás přetváří do krásných dcer a synů Božího království.

Text k zamyšlení u příležitosti 27. neděle v mezidobí (Mt 21,33-43) | 4. října 2020

Touha po věcech a jejich vlastnění nás provází od našeho narození. Jedna z prvních slov, která člověk začne pravidelně používat, jsou: „to“, „chci“ a „moje“. Člověk si chce přivlastnit věci, místa, lidi a, jak čteme v dnešním evangelijním úryvku, i pravdu o Bohu.

Text k zamyšlení u příležitosti 26. neděle v mezidobí (Mt 21,28-32) | 27. září 2020

V pátek jsme s dětmi v souvislosti s dnešním evangeliem hovořili o lenosti a zodpovědnosti, o schopnosti dodržet dané slovo. Ale Ježíšova výzva jde ještě dál. Ukazuje nám, že jsme Bohem voláni, abychom se zapojili do práce na vinici. Tedy do dění v jeho církvi. A my se musíme denně rozhodovat, zda dáme přednost Božímu volání, nebo svým zájmům. Dáme přednost modlitbě, mši svaté, duchovní četbě, společenství, které nás ve víře povzbudí, práci pro farní společenství, nebo zábavě, světským starostem apod.?