Duchovní slovo

Co na to Bůh?

Text k zamyšlení u příležitosti 24. neděle v mezidobí, slavnosti prvního svatého přijímání (Mk 8,27-35) | 12. září 2021

V pátek jsme si již spolu s dětmi vysvětlili ten Petrův omyl, že s Mesiášem půjde všechno hladce a snadno. Ježíš ho musel napomenout a všem vyjasnit, že věci hodnotné a důležité jsou často spojeny s velkými nároky a námahou.

Nyní bych se rád zastavil nad Ježíšovou větou: „Nemáš na mysli věci božské, ale lidské…

Jeden kněz připravoval rodiče na křest dítěte. Na závěr je vyzval: „Chcete se ještě na něco zeptat?“ Otec dítěte se zamyslel a řekl: „Mohu udělat něco pro to, aby z mého dítěte vyrostl moudrý člověk?“Kněz se usmál: „Můžete. Vaše dítě od malička každý den činí mnohá rozhodnutí. Naučte ho, aby si přitom kladlo otázku: ‚Co by na mé rozhodnutí řekla maminka? Co by na to řekl tatínek?‘ A později, jak se trochu seznámí s vírou, ho naučte otázku další: ‚Co by na mé rozhodnutí řekl Pán Ježíš? Co by na ně řekl Bůh?‘také vy sami se takto denně ptejte, abyste byli svému dítěti dobrým příkladem.“

Právě otázka po Božím hodnocení nám může pomoci, abychom měli na mysli věci božské, jak nás k tomu Ježíš dnes volá.

Chci poděkovat všem rodičům, zvláště rodičům našich prvokomunikantů, ale i všem ostatním, kteří tímto směrem vedete své děti. To je cesta, jak dojít toho největšího štěstí. A tím štěstím pro každého rodiče je, že jejich děti neztratí svůj domov. Domov, který máme připraven u Boha.

K tomuto štěstí vede ještě dlouhá cesta. Stejně i v chápání dosahu těchto dvou svátostí, které nyní děti mohou využívat, stojí teprve na začátku, vlastně se zatím jen rozhlížejí. Nenechejte je v tom samotné, využijte dobře čas, který vám byl Bohem darován, abyste mohli děti vést a vychovávat. Jednou budete moc chtít jejich život ovlivnit, ale už to nebude možné.

Milá děvčata, milí chlapci, milé Boží děti!

Mám velkou radost, že mohu spolu s vámi projít touto branou ke svátosti smíření (včera) a (dnes) ke svatému přijímání. Víte, že máme sedm svátostí. A dnes budete těmi, kteří již tři z nich přijali. Ale pozor. Mezi svátostí křtu a těmi, co přijímáte teď, je rozdíl.

Křest jsme přijali, když jste byli malí, jste křesťany, a to vám už nikdo nevezme. Na druhou stranu, křest se už nebude opakovat, ten můžete přijmout jen jednou v životě. Je to jako získat vzácnou medaili, první místo, kterým se zapíšete jednou provždy mezi vítěze. Zároveň víme, že to vítězství není ani tak naše zásluha, ale vybojoval nám ho sám Ježíš.

 

Pak jsou tu ale další dvě svátosti (svátost smíření a eucharistie), které fungují trochu jinak. Dnes nezískáte nějakou další medaili, dnes si to můžeme představit jako slavnostní vstup do krásného zámku. Slavíme sice to, že do něj vstoupíte, ale to nejlepší je teprve před vámi. Máte celý život k tomu, abyste objevovali všechny jeho komnaty, překvapení a poklady. A byla by škoda zůstat stát jen u dveří (byť slavnostně nazdobených).

Přeji tedy vám dětem i vašim rodičům krásné každodenní dobrodružství s Bohem. S Bohem, který se bude radovat z každého vašeho rozhodnutí. A i kdyby se nějaké to rozhodnutí nepovedlo, bude se Bůh radovat z toho, že vás může znovu vrátit na správnou cestu. Dovolte mu to.

135 Total Views 3 Views Today

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *